Teplice
Nejstarší lázně
Pravděpodobně nejstaršími lázněmi u nás a možná v celé střední Evropě, jsou Teplice. Pověst vypráví, že prameny objevil zaběhnutý čuník pasáčka vepřů jménem Kolostůj. Podle kronikáře, který si příliš nelámal hlavu s pravdou, Václava Hájka z Libočan k tomu mělo dojít někdy v 8. století. Podle archeologů v teplických horkých pramenech hledali úlevu pro bolavé kosti a klouby už Keltové v prvním století před naším letopočtem. Dokládají to mince, které se v teplických horkých pramenech nalezly. Se systematickou léčbou se dá počítat, až od 12. století. Tehdy termální prameny využívaly řeholnice z benediktýnského kláštera, který v Teplicích založila Judita, manželka českého krále Vladislava II. Ta byla v bazilice kláštera dokonce pochovaná a její lebku tu archeologové nalezli v 50. letech 20. století. Největší popularity teplické prameny dosáhly v 19. století. Svá pochroumaná těla v nich namáčely takové osobnosti jako například J. W. Goethe, L. van Beethoven, Hans Christian Andersen, František Palacký, Petr Veliký, nebo Richard Wagner. Ten dokonce v dopise své sestře napsal: "Ach, tyhle Teplice se svým vzdálenějším okolím, to je opravdu to nejkrásnější, co znám!" A není se co divit. Téměř celý střed města se rozkládá mezi dvěma rozlehlými parky: Zámeckou zahradou a Šanovským parkem, které lemuje zeleň kopce Letná a Štěpánovy výšiny. Za Šanovským parkem se zvedá kopec Doubravka s romantizujícím hradem a pod ní se tyčí skalnatý kopec s hvězdárnou. Malebné lázeňské uličky návštěvníka dovedou až na starobylé zámecké náměstí s morovým sloupem od Matyáše Bernarda Brauna. V zámku, který kdysi patřil bohaté a významné knížecí rodině Clary-Aldringen, dnes sídlí muzeum. Mají tu jednak expozici lázeňství a historie Teplicka, ale také se tu můžete obdivovat křehké kráse porcelánu, který se vyrábí v blízkém Duchcově a Dubí.
Městský úřad:
GPS souřadnice:
50°38'12.938"N, 13°49'35.903"E