Naučná stezka Čertův důl

Příroda Čertova dolu
Čertův důl je z geologického hlediska budován středně zrnitou až drobnozrnnou biotickou žulou, do které se hluboce zařezává tok Čertovy strouhy. Na začátku v bezprostředním okolí stezky se objevují rostliny vázané na činnost člověka, např. vrbka úzkolistá nebo jitrocel větší, který je zvláště odolný proti sešlapu.
Široce rozevřená část údolí představuje o něco teplejší stanoviště s nápadnými kopečkovitými trsy statné třtiny rákosovité a chráněným hořcem tolitovitým. Rozsáhlé porosty kapradin náleží ke druhu kapraď osténkatá, méně často se vyskytuje papratka alpínská. Svahy Čertova dolu pokrývá horská smrčina s charakteristickým bylinným patrem. Nápadné růžice tvoří kapradina žebrovice různolistá, šťavelu kyselému se pro typický tvar listů říká zaječí jetel, kvete však bílými zvonečkovitými kvítky. Bílé květy obyčejně se sedmi plátky má sedmikvítek evropský.
Charakteristickým hmyzem pro smrčiny, horské nevyjímaje, je lýkožrout smrkový, který působí místy až velkoplošné odumírání smrků. Na starčcích můžeme často nalézt kovově zelenou mandelinku havézovou. Kovově zelený je též střevlík zlatolesklý, měděné zbarvení má střevlík lesní. Z ptáků se často setkáváme s černým, světlou náprsenkou opatřeným kosem horským, glaciálním reliktem nebo křivkou lesní. Drobné savce zastupuje skrytě žijící plšík lískový, z velkých zvířat rozhodně musíme připomenout jelena evropského.
Na svahu Malého Šišáku nás upoutají rozsáhlá světle zbarvená kamenná moře, která jsou pouze na malých plochách porostlá kosodřevinou. Vznikla mrazovým zvětráváním v dobách, kdy klima v Krkonoších bylo svým charakterem velmi podobné klimatu v polárních oblastech. Šedivé zbarvení sutí není barvou horniny, ale lišejníků, které ji porůstají. Uplatňují se hlavně druhy z rodu pupkovka, mísnička a šálečka. Jasně žluté zbarvení má lišejník zeměpisný. Na zazeměných balvanech roste chráněná huňatá plavuň - vranec jedlový.
   

Mapka s červeně označenou trasou naučné stezky Čertův důl