Vázání uzlů

 

Vázání uzlů

 

 

OČKO – váže se na konci provázku, aby se netřepil, aby se nevyvlékal z dírek. Jako stupně na laně (asi 40 cm od sebe) usnadňuje šplh.

OSMIČKA – základ pro vázání dalších uzlů. Užití obdobné jako u očka. Lze ji užít i jako ozdoby.

Volné ouško – se váže uprostřed lana. Slouží k uvazování lodí, je začátkem při pletení řetízků.

Liščí  smyčka – slouží k přivazování pevných kruhů uprostřed lana, háků a kulatin. Důležitý v horolezectví.

Lodní smyčka – k přivazování lodí, napínacích lan stanů, kotev, kůlů, k zavazování lodních pytlů. Váže se přímo,  na kůl se také nahazuje.

Dřevařská smyčka – svazování a odtahování těžkých větví, trámů, prken, břemen na souši i na vodě.

Kovbojská smyčka – k uvazování lan ke kruhům a kůlům.

Pevné poutko – v horolezectví a vodáctví k upevnění vlečné šňůry, k upevnění lana na háky, na laně vedle sebe jako žebřík.

Dračí smyčka – nejpevnější uzel, ke spouštění břemen, nestahuje se.

Křížová spojka – spojení dvou silných provazů či lan, pevný spoj, špatně se rozvazuje.

Plochá spojka – k zavazování obvazů  i třícípých šátků, spojení přibližně dlouhých provazů

Škotová spojka – svazování provazů nestejné síly, uvázání lana do pevného oka nebo háku, plachty.

Zkracovačka – zkrácení dlouhých lan, provazů a napínacích lanek stanů

Rybářská spojka – svazování tenkých provázků, rybářských vlasců. Dva ploché uzly, každý na jednom provázku zapadnou do sebe.

Napínačka – zkracování kotvících lanek stanů, váže se uprostřed lanka, rychlá, spolehlivá.