Lovoš

11.08.2011 21:08

Naučná stezka Lovoš

planek_nahled.gifVýchozím bodem je vyústění Oparenského údolí v Malých Žernosekách. Pohodlná trasa s výškovým rozdílem zhruba 420m měří asi 8km a je na ní zřízeno 11 zastávek (+1 úvodní). V provozu je celoročně. Značenými turistickými stezkami je volně propojena s naučnou stezkou Borečský vrch (vzdálená od konce stezky 3,5 km po žluté značce). Trasa končí v sedle Lovoše. Stezka je zaměřena na botaniku, zoologii, ekologii a geologii. Stezka je určena především pro pěší turisty, její náročnost je střední, čas který budete potřebovat, je asi 4 hodiny. Ze sedla (od zastávky č. 6) vedou 2 okruhy  - malý přes znělcovou Kybičku a velký přes čedičový Lovoš. Správcem stezky je CHKO České středohoří.

Zastávky:

  1. Oparenské údolí: starohorní a prvohorní horniny - ruly, hybridní ortoruly, migmatity aj.; Milešovský potok s hojným pstruhem potočním, časté hnízdění konipasa horského a střízlíka obecného na březích; zbytky přirozených olšin jsou časně zjara nápadně pestrými květy pryskyřníků, sasanek, dymnivek, lechy; svahy porůstají habrové a dubohabrové háje; místy úspěšné výsadby kaštanovníku setého - "jedlového kaštanu".
  2. Odbočka ke hradu Oparno: hrad postaven v 1. pol. 14. stol., avšak již v roce 150 byl v rozvalinách. Obvodové zdivo je dodnes dochováno. V úbočí hradního vrchu je patrné sesouvání svrchních vrstev zeminy, stromy jsou vychýleny korunami do údolí; v okolí je hodně pozůstatků po pravěké a středověké těžbě porfyru.
  3. Hájovna pod Lovošem: pohledy na Milešovku a Kletečnou, na panelu pohledová výseč.
  4. Doubrava: typický lesní porost pro teplou jihozápadní část Českého středohoří; obhospodařování formou pařeziny; bohaté keřové a bylinné patro: svída krvavá, zimolez pýřitý, různé druhy hlohů, z chráněných druhů rostlin se vyskytují zejména medovník meduňkolistý, lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý.
  5. Sedlo mezi Lovošem a Kybičkou: naučná stezka se tu dělí na dva okruhy - malý okruh (necelý 1km) vede přes znělcovou Kybičku (též Malý Lovoš), velký okruh (asi 2km) vede přes vrchol Lovoše. Zastávka je zřízena poblíž zbytků smrkové kultury, těžce poškozené působením průmyslových imisí v minulých dobách, s malými přírůstky na nevhodném teplém a suchém stanovišti; postupná náhrada odumírajících jehličnanů smíšenými porosty s převahou listnáčů.
  6. Kybička: skalnatý vrchol tvořený znělcovou horninou; vegetace na kyselejších půdách (rozdíl od čedičového Lovoše); v korunách starých dubů poloparazitický ochmet evropský.
  7. Teplomilná doubrava: dub zimní a dub pýřitý (šipák) na suchých a velmi teplých stanovištích; hustý podrost křovin s nejčastějšími hlohy, trnkami a růžemi, vzácný dřín, v bylinném patře třemdava bílá, plamének přímý, kamejka modronachová.
  8. Vrchol Lovoše: (570m) tvořen čedičovou horninou (olivinický nefelinit); nádherný kruhový rozhled, částečně zachycený na pohledové výseči panelu naučné stezky.
  9. Stepní lysina: vysoké teploty a vítr zde vysoušejí půdu natolik, že je nemožné uchycení dřevin a vzrůst lesa.
  10. Sutě: vznik rozpadem skal; balvanité sutě bez jemnozemě jsou téměř bez vyšších rostlin, okraje osídluje nejčastěji lípa; zahliněné droliny mají velmi příznivé vlhkostní poměry, a proto hostí i náročné druhy rostlin.
  11. Suťový les: na vlhčím a chladnějším severním svahu na zazeměné drolině; převládá lípa s přimíšeným bukem.

Pro obě naučné stezky je vydán společný tištěný průvodce k podrobnějšímu informování náročnějších turistů. Označení stezek v terénu je provedeno bílými čtverci s úhlopříčným zeleným pruhem. Při jejich návštěvě budete procházet územím státních přírodních rezervací. Neodbočujte proto do volného terénu, nepoškozujte vybavení stezek, neznečišťujte jejich okolí.

 

zdroj: http://www.lovosice.net